02 - Zakládáme sdružení

Jsme v procesu zakládání nového sdružení se sídlem v Tanzánii. Jeho jméno bude anglický výraz pro Bez mámy (Without Mother). V Tanzánii budeme mít nového zástupce. Je jím Chris Zacharia, který pro nás bude zařizovat většinu věcí. Očekáváme proto zrychlení komunikace, snadnější přehled o struktuře výdajů i rychlejší řešení úkolů či problémů.

Kisa – S Chrisem jsme vyrazili na základní školu do Kisy, partnerské školy ZŠ Ratíškovice. Nikde nikdo nebyl, jen ředitel, holt začátek školního roku je tu poněkud rozpačitý :-). Vloni byla opravena jedna třída – omítky a dozdění zevnitř, zvenčí, vymalování vevnitř, nové okna. A také nahrubo vyzděná sborovna. Letos se bude dělat druhá polovinu budovy. Dohodli jsme se se zedníkem a ředitelem na detailech provedení a předali jim zálohy na materiál. Nepříjemným překvapením je nárůst cen cementu. Oproti loňskému lednu se ceny zvýšily o třetinu. Protože jde o nejpoužívanější materiál při všech opravách a stavbách, tento pohyb se nás dotkne výrazně.

foto: školní budova v Kise, která se opravovala; a polovina, která se bude opravovat letos

Návštěva dvou sirotků na soukromé základní škole (školka plus první tři ročníky). Prcci tu i bydlí přes rok (kromě prázdnin).

Foto: na návštěvě v Kise; tak se ohřívá horká voda v soukromé škole v Kise; sirotci Joyce a Evaristo. Oba dva si vedou ve škole velmi dobře.

Mahango – kontrola práce na sirotčinci. Z dálky vypadá suprově, z blízka je vidět, že zbývá ještě hodně práce. Práce jde pomaleji, než jsme doufali, proto pro další fázi možná využijeme jiného zedníka. Jinak je vše v pořádku a budova vypadá opravdu moderně a září do široka a daleka. Udělané jsou dokonce už i rozvody světel, čeká se jen na solární panely, které jsou zatím v Mbeyi. Čekáme, až se sirotčinec zprovozní, aby je někdo v noci neodnesl. Tato budova bude sloužit jako ubytovna pro hochy a má kapacitu 36 osob (v každém pokoji 6 dětí). Dvě místnosti budou sloužit matroně.

foto: stavba nové ubytovny pro kluky zepředu; a z boku (zadní část jsou toalety a sprchy); interiér - betonování zabudovaných skříní; zadní část budov - chodba s toaletami a sprchami.

Návštěva základní školy v Simike a Mahangu. Dohodli jsme soutěž v přetahování mezi zákl. školami. Pro školu v Simike budeme dělat nové branky a sloupky na netball (dívčí košíková). Zvolili si to žáci v jejich partnerské škole ZŠ Uherský Brod I.

foto: Prezentace práce žáků z Hustopeč na ZŠ v Mahangu; cesta do školy v Simike

Z daru, který jsem dostal od Jitky z Hustopeč, pořídíme do základní školy v Mahangu učebnice pro 7. ročník a opravíme 4 rozbité lavice, aby se mohli opět používat. Jak nám sdělil ředitel, změnily se vloni osnovy pro sedmý ročník, ale učebnice jim vláda neposlala, ani pro učitele, takže jim nějaké pořídíme, ať si můžou učebnice projíždět aspoň ve skupinkách. Také chceme na škole v Mahangu uspořádat příští týden vědomostní test s malými cenami. Rozdávaly jsme přáníčka z Hustopeč, v hodině angličtiny, za správné odpovědi, tak se děcka hlásily, nejvíc cen posbírali naši Abu a Ayubu, pořád se hlásili, i když ostatní ne.

foto: žákyně dostává za správnou odpověď přání z Hustopeč - ZŠ v Mahangu.

Na malém sirotčinci teď bydlí sedm sirotků. Faustino, který bude chodit na střední školu v sousedním městečku, Abu a Ayubu (Abu už vesele konverzuje anglicky, teda snaží se a všichni znají pár českých slovíček :-), dva nejmladší přírůstky Doto a Kulwa (dřív Hussein a Hussain, při křtu je sestry nechaly přejmenovat), Elieza, který čeká na studium na učilišti a Adela, která čeká na výsledky maturity. Takže tu máme živo. Doto a Kulwa se v noci ještě počurávají, tak jsme řešili, jak to udělat. Sestra Epifania jim tam nakonec dala kýbl, což pomohlo, jen si ho hned první ráno převrhli a uvrhli celou místnost do strašného smradu.

foto: Doto a Kulwa při kopané;

01 – První týden

A opět v Africe. Letos budu psát ve zkratce, abych ušetřil sobě práci a vám čas. Čas letí čím dál rychleji, jak jistě všichni vnímáte a i pobyt tady nám letí hodně rychle, navzdory tomu, že jsme v Africe.

Obr. Vloni opravená třída v Galule

Než jsme měli možnost jet do Mahanga, navštívili jsme odlehlé školy v Galule a Ilasilu. Po cestě jsme se stavili na misiji v Mshewe, kde jsme zkontrolovali nově postavenou laboratoř a nedávno doručené vybavení (na některé větší věci se ještě čeká, posílají se z hlavního města). Vše sponzorovali laskaví dárci z Prahy.

Obr. Přistavená labolatoř v Mshewe; nová váha pro batolata.

V Galule nám ukázali, co se vloni podařilo uskutečnit za peníze, které vybrala jejich partnerská škola v Dubňanech. Opravila se podlaha ve dvou třídách, vymalovalo se ve dvou třídách a v jedné třídě se nechaly vyrobit dveře a okenice. Jasně jsem si díky tomu uvědomil, jak velký rozdíl je mezi třídou, kde okna jsou a kde ne. Prach, vítr a další elementy přírody si přeci jenom vyberou svou oběť. V Galule o výkyvech počasí ví své. Vloni ke konci roku je dvakrát poskytly silné vichřice, silné deště a kroupy. Bylo vyvráceno mnoho stromů, došlo k sesuvům půdy a bylo zničeno několik domů (včetně jednoho domku pro učitele), místní se ještě vzpamatovávají.

Obr. toalety v Galule, které se budou opravovat; sesuvy půdy se přiblížily nebezpečně blízko ke škole.

Děti a kantoři v Dubňanech zvolili opravit toalety, popř. lavice. Ze tří toalet se bude opravovat ta v nejhorším stavu (pro holky), ty ostatní jsou dobré. Místo vyrobení nových lavic se použijí rozbité staré lavice, ze kterých se poskládá 25 lavic. A ještě zbyly peníze na okna do sborovny.

foto: sirotci Faraja (čti faráďa) a George, kteří v Galule žijí.

V Ilasilu to naopak bylo dost zklamání, když jsme viděli, co se udělalo vloni. Velmi nekvalitní práce. Místo aby se soustředili na podlahu a udělali ji pořádně, vyplýtvali cement zbytečně i na fajnovou omítku na záchod. Od doby, co podlahu udělali, uběhl necelý rok a už se drolí. Jak jsem viděl podlahy v ostatních třídách, jsou udělány ve stejném „stylu“. Chtěl jsem peníze raději použít na jinou školu a učitelé dostali menší verbální výprask, ale matka představená se za ně přimluvila, ať jim dáme další šanci a tak jsem svolil, ale museli slíbit, že si kvalitu práce dobře ohlídají. Do podlah jsem ale už jít nechtěl a tak jsme zvolili výrobu a instalaci 9 okenních rámů do jedné třídy a dveří do dvou tříd. Doufám, že výsledek bude lepší než vloni...

foto: Matka představená překládá Martě dopis od sponzorů; zaplavený most po cestě z hor.

Pak už nás čekala dlouhá cesta do vesnice Gua, přes hory a lesy až skoro na konec světa. Gua leží kousek od jezera Rukwa a pěstuje se tam tabák. Zůstali jsme tam na misiji dva dny a pak zpátky do Mbeyi a Mahanga. No a týden už je za námi...

Další zážitky:

- Karlovi nepřiletěl batoh, musel si koupit nejnutnější věci tady a čekat týden na jeho příjezd

- mouchy tse-tse v autě po cestě do Gui, všeobecná panika :-)

- matka představená nemocná

- málem jsme přespali v autě, silné deště zaplavili most