neděle 15. ledna 2012

01 – První týden

A opět v Africe. Letos budu psát ve zkratce, abych ušetřil sobě práci a vám čas. Čas letí čím dál rychleji, jak jistě všichni vnímáte a i pobyt tady nám letí hodně rychle, navzdory tomu, že jsme v Africe.

Obr. Vloni opravená třída v Galule

Než jsme měli možnost jet do Mahanga, navštívili jsme odlehlé školy v Galule a Ilasilu. Po cestě jsme se stavili na misiji v Mshewe, kde jsme zkontrolovali nově postavenou laboratoř a nedávno doručené vybavení (na některé větší věci se ještě čeká, posílají se z hlavního města). Vše sponzorovali laskaví dárci z Prahy.

Obr. Přistavená labolatoř v Mshewe; nová váha pro batolata.

V Galule nám ukázali, co se vloni podařilo uskutečnit za peníze, které vybrala jejich partnerská škola v Dubňanech. Opravila se podlaha ve dvou třídách, vymalovalo se ve dvou třídách a v jedné třídě se nechaly vyrobit dveře a okenice. Jasně jsem si díky tomu uvědomil, jak velký rozdíl je mezi třídou, kde okna jsou a kde ne. Prach, vítr a další elementy přírody si přeci jenom vyberou svou oběť. V Galule o výkyvech počasí ví své. Vloni ke konci roku je dvakrát poskytly silné vichřice, silné deště a kroupy. Bylo vyvráceno mnoho stromů, došlo k sesuvům půdy a bylo zničeno několik domů (včetně jednoho domku pro učitele), místní se ještě vzpamatovávají.

Obr. toalety v Galule, které se budou opravovat; sesuvy půdy se přiblížily nebezpečně blízko ke škole.

Děti a kantoři v Dubňanech zvolili opravit toalety, popř. lavice. Ze tří toalet se bude opravovat ta v nejhorším stavu (pro holky), ty ostatní jsou dobré. Místo vyrobení nových lavic se použijí rozbité staré lavice, ze kterých se poskládá 25 lavic. A ještě zbyly peníze na okna do sborovny.

foto: sirotci Faraja (čti faráďa) a George, kteří v Galule žijí.

V Ilasilu to naopak bylo dost zklamání, když jsme viděli, co se udělalo vloni. Velmi nekvalitní práce. Místo aby se soustředili na podlahu a udělali ji pořádně, vyplýtvali cement zbytečně i na fajnovou omítku na záchod. Od doby, co podlahu udělali, uběhl necelý rok a už se drolí. Jak jsem viděl podlahy v ostatních třídách, jsou udělány ve stejném „stylu“. Chtěl jsem peníze raději použít na jinou školu a učitelé dostali menší verbální výprask, ale matka představená se za ně přimluvila, ať jim dáme další šanci a tak jsem svolil, ale museli slíbit, že si kvalitu práce dobře ohlídají. Do podlah jsem ale už jít nechtěl a tak jsme zvolili výrobu a instalaci 9 okenních rámů do jedné třídy a dveří do dvou tříd. Doufám, že výsledek bude lepší než vloni...

foto: Matka představená překládá Martě dopis od sponzorů; zaplavený most po cestě z hor.

Pak už nás čekala dlouhá cesta do vesnice Gua, přes hory a lesy až skoro na konec světa. Gua leží kousek od jezera Rukwa a pěstuje se tam tabák. Zůstali jsme tam na misiji dva dny a pak zpátky do Mbeyi a Mahanga. No a týden už je za námi...

Další zážitky:

- Karlovi nepřiletěl batoh, musel si koupit nejnutnější věci tady a čekat týden na jeho příjezd

- mouchy tse-tse v autě po cestě do Gui, všeobecná panika :-)

- matka představená nemocná

- málem jsme přespali v autě, silné deště zaplavili most


Žádné komentáře:

Okomentovat