pondělí 6. února 2012

03 - Přetahování a únos

Za pár dnů jsme měli soutěž v přetahování mezi základkami v Simike a Mahangu. Zúčastnili se třídy 4. – 7. třída, z každého ročníku v každé třídě pět kluků a pět holek. Povzbuzovalo se mohutně, rivalita rostla, někteří diváci se začali zapojovat také a my jsme museli radši utéct bokem, ať nejsme úplně od prachu :-)

foto: soutěž v přetahování; odměňovaní účastníků; oběd na trhu v podobě smažené kasávy a kozích vnitřností ("A hlavně nekonzumujte pouliční jídla," kladla nám na srdce paní doktorka :-))

O víkendu jsme jeli navštívit nějaké nové sirotky ve městě, mezi nimi i Salum Selemanim, kteří žijí v Mbeyi. V pondělí jsme jeli s Chrisem a řidičem od sester s náklaďákem do Mahanga. Měli jsme pořádně naloženo, postele do nového sirotčince, pytle kukuřice pro sirotky, branky pro školy v Simike a také jsme nakoupili nějaké stromky. Ty jsme pak sázeli ještě několik dnů poté. Tvrdá a neúrodná půda nám dala pořádně zabrat, hlavně hlavního koordinátora vysazování Karla. Do vykopaných děr jsme vozili z usedlosti poblíž kozí a kraví hnůj smíchaný se zeminou, aby se nám rostliny vůbec chytly.

foto: Salum Selemanim; s vykládáním pomáhali sirotci i žáci z místní školy; dvoupatrové postele do sirotčince;

foto: Kulwa se snaží pomáhat při sázení; sázení stromků se účastnili všichni přítomní kluci - sirotci; stromky je třeba ochránit před dobytkem trnitými keři (miba)

Na škole v Mahangu jsme kromě přetahování připravili o pár dnů později i vědomostní kvíz s drobnými cenami pro ty nejlepší. Testovali jsme společně s učiteli znalosti matematiky, angličtiny, občanská nauka, přírodopis. Například učitel dával příklad: letí letadlo a slepice se na něj sesdola dívá. Kolika očima ho vidí? Ale byly tam i těžší otázky :-)))

foto: žáci se hlásí při vědomostním testu z matematiky

Ještě se zmíním o Benovi, starším sirotkovi, který navštěvuje už čtvrtý ročník střední školy. Vloni tři měsíce chyběl, oznámili mi na škole a tak jsem se ho zeptal na důvod. Je to někdy nesmělý hoch a tak se mi to bál říct. Chtěl, nadechoval se, ale pořád to ze sebe nemohl vymáčknout, až se mi podařilo laskavostí a trpělivostí to z něho vypáčit. Jel ke své druhé babičce (žije s tou první, rodiče zemřeli), kterou ještě nikdy neviděl.

foto: bystrý klučina Ben, který si už leččím prošel

Tam ho její syn - Benův strýc - odvezl k sobě na druhý konec země, víc než 1000 km od domova a nechtěl ho pustit zpátky. Ben naléhal, ale strýc byl neoblomný, prý mu bude studium k ničemu. A to je ten strýc učitel! Ovšem prý vždy žárlil na Benovu rodinu, zejména otce, který byl lékařem a neměl je rád. Nakonec se Benovi podařilo s něčí pomocí zavolat druhému strýcovi (ještě že je africká rodina tak rozvětvená), aby mu poslal peníze na autobus (frčí tu M-pesa - převody přes mobil) a bez vědomosti prvního strýce utekl a dojel domů. Navzdory tříměsíční absenci se u zkoušek umístil mezi nejlepšími!!! Dal jsem Benovi mobil na Chrise a kladl na srdce, aby pokud se něco podobného znovu objeví nebo se přihodí jakýkoliv problém, ať s klidem Chrisovi zavolá nebo zajde za sestrami a my mu pomůžeme, jak jen budeme moct.


Žádné komentáře:

Okomentovat